C. kapitola

Jak kdosi spatřil ránu v boku

138. 1 I když několik lidí vidělo znamení ran na rukou i na nohou, jelikož šlo o místa snadno spatřitelná, ránu v boku za světcova života nebyl hoden vidět až na jednoho nikdo, a to jen jednou.

Pokaždé totiž, když si světec dával čistit hábit, skrýval pravou paží ránu v boku. Někdy na probodený bok položil i levou ruku, aby onu blaženou ránu ukryl.

Když ho jednou jeho druh1 utíral, přejel mu rukou přes ránu, a tím mu způsobil velkou bolest.

Jiný bratr2, který chtěl ze zvědavosti vidět to, co bylo druhým skryto, řekl jednoho dne svatému otci: „Otče, chceš, abychom ti vyčistili hábit?“ Světec mu odvětil: „Ať ti to Pán odplatí, bratře, už to potřebuji.“ Když se pak svlékal, díval se bratr velmi pozorně a zřetelně uviděl ránu v jeho boku. On jediný ji viděl za [světcova] života, ostatní až po jeho smrti.

 Další

1 Podle 1Cel 95 jde o bratra Rufína.

2 V tomto případě jde o bratra Eliáše – srv. 1Cel 95.