XCV. kapitola

O vyznání, které pomáhá proti marné slávě

132. 1 S podobnou horlivostí, kdykoli se cítil pokoušen k marné slávě, to hned přede všemi na rovinu vyznával.

Jednou, když šel po Assisi, potkal stařenku, která ho prosila o almužnu. Protože neměl nic než svůj plášť, bez rozmýšlení jí ho dal. Pocítil však hnutí prázdné samolibosti. Ihned se tedy přede všemi vyznal, že měl v sobě marnou slávu.

 Další