LXXIV. kapitola

Jak silou svého slova prostřednictvím bratra Silvestra z Arezza vymítal zlé duchy

108. Františkova slova nebyla účinná jen tehdy, když je pronesl sám, ale i když byla pronesena někým jiným, nevrátila se bez účinku. Jednou přišel František k městu Arezzo. A hle město bylo téměř zničeno občanskou válkou a hrozilo mu, že se brzy úplně rozpadne. Muž Boží si proto našel přístřeší ve vesnici u města a viděl, jak se nad tím místem démoni radují a jak proti sobě štvou občany k vzájemné záhubě. 4 I zavolal bratra Silvestra, hodného a prostého Božího muže, a nařídil mu: „Jdi před městskou bránu a ve jménu všemohoucího Boha přikaž ďáblům, aby město ihned opustili!“ Ten si se zbožnou prostotou pospíšil poslušně vyplnit příkaz, a zabrán do díkůvzdání před Boží tváří, mocně před branou zvolal: „Ve jménu Božím a na příkaz našeho otce Františka, všichni démoni, odejděte odtud pryč!“ Brzy nato se vrátil do města pokoj a občané opět mezi sebou v klidu zachovávali spravedlnost.

Když jim později blažený František kázal, řekl úvodem: „Mluvím k vám jako k těm, kdo byli dříve podrobeni ďáblu a přemoženi démony, ale o nichž vím, že byli vysvobozeni modlitbou jistého chuďase.“

 Další