XLIV. kapitola

Jak slovem i příkladem vybízel ke sbírání almužen

74. Zpočátku, aby bratry ušetřil zahanbení a sám sebe vycvičil, chodil prosit o almužnu sám. Když však zpozoroval, že někteří ke svému povolání nehodně přistupují, řekl: „Nejmilejší bratři, Syn Boží byl vznešenější než my, a stal se pro nás na tomto světě chudým. 3 Z lásky k němu, jsme si zvolili cestu chudoby; proto se nesmíte stydět chodit po almužně. Dědicům království nepřísluší, aby se červenali hanbou pro pečeť nebeského dědictví. Pravím vám, že mnoho šlechticů a učenců vstoupí do našeho společenství a budou si pokládat za čest, že smějí prosit o almužnu. Vy, kteří jste jejich prvotinami, radujte se a jásejte a neodmítejte konat to, co předáte oněm svatým, aby to dělali.“

 Další