XXXVI. kapitola

O potrestání bratra, který jednou peníze sebral

66. Když jednou dva bratři společně putovali, dostali se do blízkosti špitálu pro malomocné. Najednou na cestě nacházejí peníz. Zastaví se a radí se, co mají udělat s tím lejnem. Jeden druhého pokouší, směje se jeho výčitkám svědomí a chce peníze zvednout, aby je dal malomocným. Jeho druh ho od toho odrazuje, aby se nedal oklamat falešným milosrdenstvím a nerozvážnému připomíná Řeholi, která dost jasně ukazuje, že se po nalezených penězích má šlapat jako po prachu. Bratr se však zatvrdí a nedbá napomenutí, protože od přirozenosti býval svéhlavý. Nedbal Řehole, sehnul se a peníz zvedl. Božímu trestu však neušel. Na místě ztratil řeč, mluvit nemohl, jen skřípal zuby. Trest jasně ukázal pošetilost a pyšného naučil poslouchat otcovy příkazy. Bratr poté, co odhodil ten smrad, očistil poskvrněné rty vodami pokání a ony se rozvázaly k chválám. 10 Staré přísloví praví: Pokárej pošetilce a bude tvým přítelem1.

 Další

1 Srv. Přís 28,23.