XXIX. kapitola

Jak nechtěl vstoupit do cely, o níž říkali, že je jeho

59. František nechtěl, aby bratři obývali i jen malý dům, když s jistotou nebyl znám majitel, kterému by dům patřil. Žádal totiž, aby jeho synové žili vždy podle zákonů pro poutníky; to jest, aby se uchylovali pod cizí střechu, pokojně chodili světem a vroucně toužili po vlasti. 3 V poustevně v Sarteano1, když se zeptal jeden bratr druhého, odkud jde, odpověděl: „Z cely bratra Františka.“ Jakmile to světec uslyšel, řekl: „Protože jsi té cele dal Františkovo jméno a mně ji přivlastnil, hledej si pro ni už jiného obyvatele; já už v ní jistě pobývat nebudu.“ 5 A pokračoval: „Když byl Pán na poušti a čtyřicet dní se tam modlil a postil2, nedal si tam také postavit žádnou celu ani dům, ale pobýval pod skalou. Můžeme ho následovat předepsaným způsobem tím, že nic nevlastníme, i když nemůžeme žít bez užívání domů.“

Další 

1 V provincii Siena.

2 Srv. Mt 4,2.