XXI. kapitola

Jak dal bratrovi hábit, jak si to bratr přál

50. Na tomtéž bratrovi zazářil další zázrak svatého otce. 2 V době totiž, kdy otec ležel nemocen v paláci v Assisi, si uvedený bratr v duchu říkal: „Otcova smrt se blíží a jak moc by potěšilo mou duši, kdybych mohl mít hábit svého otce po jeho smrti.“ 4 A jako by byl nahlas poprosil o to, po čem srdce toužilo, zakrátko si ho zavolal blažený František a řekl mu: „Tobě svěřuji tento hábit, přijmi jej, od nynějška patří tobě. Budu jej sice, dokud budu živ, ještě nosit, ale po mé smrti připadne tobě.“ Bratr užasl nad otcovou hloubkou a pak celý šťastný hábit přijal. Později ho převezl ve svaté úctě do Francie.

Další