XX. kapitola

O bratrovi, který chtěl v pokušení něco, co světec vlastnoručně napsal

49. Když světec pobýval na hoře La Verna v samotě své cely, jeden z jeho druhů si velmi přál mít napsané povzbuzující slovo Páně s krátkým dodatkem napsaným Františkovou rukou. Domníval se, že se tím zbaví mučivého pokušení – ne těla, ale ducha – nebo aspoň že je bude snadněji snášet. Ač ho tato touha soužila, bál se své přání přesvatému otci odhalit. Ale co neřekl člověk, to vyjevil Duch1. Jednoho dne si ho totiž blažený František zavolal a řekl mu: „Přines mi pergamen a inkoust, protože bych chtěl napsat slovo Páně a jeho chvály, o kterých jsem rozjímal ve svém srdci.“ Když se mu hned dostalo toho, co žádal, vlastní rukou napsal Chvály Boha a slova, která chtěl, a nakonec požehnání pro bratra. Potom řekl: „Vezmi si ten lístek a pečlivě jej uchovávej až do dne své smrti.“ Všechna pokušení ihned zmizela a skrze list, který byl uschován, se v budoucnu staly podivuhodné věci2.

 Další

1 Srv. 1 Kor 2,10.

2 Zmíněným druhem sv. Františka byl jeho sekretář bratr Lev a pergamenem je Lístek bratru Lvovi, který byl napsán v září 1224. Dochoval se dodnes a je uložen v bazilice sv. Františka v Assisi.