Jak osvobodil bratra Riceria od pokušení

44a. Bratr Ricerius1, jak původem, tak chováním šlechtic, měl o zásluhách blaženého Františka tak vysoké mínění, že věřil, že by si jistě získal Boží milost, kdyby získal dar světcovy přízně, nebo že by byl hoden Božího hněvu, kdyby ji neměl. Velmi se snažil, aby získal dobrodiní jeho přátelství, ale zároveň se obával, že by na něm objevil nějakou tajnou chybu a to by ho mohlo ještě více od této milosti vzdálit. Touto obavou byl každý den velmi tísněn, ale nikomu se se svými těžkostmi nesvěřoval. I stalo se jednou, že takto, jako obvykle stísněn, přišel k cele, v níž se blažený František modlil. Muž Boží okamžitě poznal, že Ricerius přišel, i to v jakém je stavu. Vlídně ho zavolal k sobě a řekl: „Můj synu, nenech se zneklidňovat žádnou obavou a žádnými pokušeními, neboť jsi mi velmi milý a mezi těmi, kdo jsou mi milými, miluji tebe obzvláštní láskou. Proto přijď ke mně, kdykoli budeš chtít, a odcházej ode mě, kdy budeš chtít.“ Bratr tím byl velmi udiven a ze slov svatého otce měl velikou radost. A od té doby, jist si jeho láskou, rostl, jak předtím věřil, také v milosti Spasitele.

 Další

1 Ricerius della Marca byl světcem obrácen v Bologni. Později se stal provinciálem Marky.