VIII. kapitola

Jak během kázání v Perugii předpověděl tamní povstání; chvála svornosti

37. 1 O několik dní později, když blažený otec sestupoval z jeskyňky, o níž byla zmínka, řekl přítomným bratřím s bolestí v hlase: „Mnoho zla napáchali obyvatelé Perugie svým sousedům a povyšují svá srdce, a to ke své hanbě. Hle, blíží se Boží trest a jeho ruka již sahá po meči.“

Uplynulo několik málo dní a František se v zápalu Ducha zvedl a vydal se do města Perugie. Bratři z toho s jistotou vyvodili, že měl nějaké vidění ve své jeskyňce. Když dorazil do Perugie a lid se shromáždil, začal kázat. Protože však rytíři na koních, jak mají ve zvyku, jezdili okolo a harašili zbraněmi v rytířských kláních tak, že bránili tomu, aby bylo slyšet Boží slovo, světec se k nim obrátil, povzdechl si a zvolal: „Jak žalostné je bláznovství vás ubohých lidí, kteří nemyslíte na Boží soud1, ani se jej nebojíte! Slyšte však, co vám skrze mne ubohého Pán oznamuje: Pán,“ pravil, „vás povýšil nad všechny ve vašem okolí, a proto byste měli být k sousedům dobrotivější a Bohu vděčnější. 10 Avšak vy, nehodní Boží milosti, sousedy napadáte zbraněmi, zabíjíte je a pustošíte jejich území. 11 Pravím vám, že to nezůstane nejen nepotrestáno, ale pro větší pokoření dopustí mezi vámi Bůh vnitřní válku, takže jeden povstane proti druhému. 12 Tak jeho nevole poučí ty, které jeho přízeň nepoučila.“ 13 Za několik dní2, zatímco táhli proti svým sousedům, povstali prostí proti rytířům a vznešení tasili meče proti lidu. 14 Boj nabyl takové urputnosti a došlo k takovému krveprolití, že i sousedé, které uráželi, měli s nimi soucit3.

15 Jak chvályhodný soud! Protože se oddálili od Jediného a Svrchovaného, nemohla mezi nimi zůstat svornost. 16 Ve veřejném životě nemůže být silnější pouto než uctivá láska k Bohu a upřímná, nepředstíraná víra4.

Další 

1 Srv. Řím 2,3.

2 Srv. Lk 15,13.

3 K občanské válce v Perugii došlo vícekrát – v letech 1214, 1217 a nakonec 1223-1225, kdy musela šlechta z města emigrovat.

4 Srv. 1 Tim 1,5.