III. O posedlých

137. Ve Folignu žil muž jménem Petr, jenž jak kvůli slibu, tak kvůli pokání za spáchané hříchy putoval ke svatyni1 blaženého archanděla Michaela a zastavil se u jakéhosi pramene. Protože měl po cestě žízeň, ochutnal vodu z pramene. A tu se mu zdálo, jako by do sebe vpil démony. A skutečně byl jimi po tři roky posedlý a vyváděl věci hrozné na pohled i k vyprávění. Když přišel k hrobu přesvatého otce, démoni zuřili a hrozně jím cloumali. Jasným a zjevným zázrakem byl od nich podivuhodně osvobozen, sotva se hrobu dotkl.

138. Jedna žena z městečka Narni byla ovládána hrozným vztekem, přišla o rozum, dělala hrůzné věci a nevhodně mluvila. Jednou se jí zjevil blažený František a řekl jí: „Pokřižuj se!“ Ona mu odpověděla: „Nemohu!“ Tu nad ní světec udělal znamení kříže sám a všechno šílenství i ďábelské přeludy ji opustily.

Ještě mnoho mužů a žen, kteří byli souženi různými ďábelskými trápeními a oklamáni šalbami, bylo z jejich moci pro zásluhy svatého a slavného otce vyrváno.

Protože se však tento druh lidí lehce nechává oklamat, pojednáváme o těchto věcech jen krátce a hned přejdeme k věcem důležitějším.

 Další

1 Jde o pověstnou kapli archanděla Michaela na hoře Gargano, která byla často navštěvovaným poutním místem té doby.