ZÁZRAKY SVATÉHO FRANTIŠKA

Ve jménu Krista začínají zázraky našeho přesvatého otce Františka.

127. V pokorné prosbě o milost našeho Pána Ježíše Krista, abychom u současníků probudili náležitou zbožnost a u budoucích abychom posílili víru, pod vedením Krista chceme uvést krátce, ale věrně zázraky, které byly, jak bylo uvedeno, čteny v přítomnosti pana papeže Řehoře a ohlášeny lidu.

 

I. O uzdravení zmrzačených

V den, kdy bylo pohřbíváno jako drahocenný poklad svaté a požehnané tělo našeho přeblaženého otce Františka, balzamované spíše nebeskou vůní než pozemskými bylinami, přivedli sem dívku. Měla už přes rok příšerně zkřivený krk a hlavu skloněnou k ramenům, že nahoru se mohla podívat jen ze strany. Když na nějakou dobu položila hlavu na rakev, ve které leželo vzácné tělo světce, krk se ihned pro zásluhy přesvatého muže narovnal a hlava zaujala normální polohu. Dívka však byla tak překvapena náhlou změnou, že se dala do pláče a utekla. Na rameni však bylo vidět prohlubeninu, kterou způsobilo přitlačení hlavy při dlouhé nemoci.

128. V hrabství Narni byl chlapec, jehož holenní kost byla ohnutá a zkroucená, takže mohl chodit jen o dvou berlích. Byl odkázán na žebrotu a touto nemocí už trpěl více let. Otce ani matku neznal. Pro zásluhy našeho přeblaženého otce Františka byl této nemoci tak dokonale zbaven, že chodil bez podpory berlí sem a tam a chválil a velebil za to Boha a jeho svatého.

129. Jakýsi Mikuláš, občan z Foligna, měl zmrzačenou levou nohu. Protože trpěl velkou bolestí, utratil za lékaře, aby se uzdravil, tolik, že se velmi zadlužil. Když mu jejich pomoc v ničem ani trochu nepomáhala a bolesti se stále zhoršovaly, takže kvůli jeho sténání a křiku sousedé ani spát nemohli, odporučil se Bohu a svatému Františkovi a nechal se donést k jeho hrobu. Když pak strávil celou noc na modlitbách u světcova hrobu, natáhl nohu a bez hole se s velkou radostí vrátil domů.

130. Opět chlapec, který měl tak zkřivenou jednu nohu, že měl koleno na prsou a patu na hýždích, se dostal ke hrobu blaženého Františka. Jeho otec za jeho uzdravení konal v žínici pokání a matka se kvůli tomu velmi trápila. I on byl úplně a náhle uzdraven, takže mohl zdráv a radostně pobíhat po ulicích a děkovat Bohu a svatému Františkovi.

131. Ve městě Fano žil mrzák. Nohy měl plné vředů a přirostlé k hýždím. Z vředů šel takový zápach, že ho nechtěli za žádnou cenu přijmout do špitálu a ošetřovat. Ten byl zakrátko pro zásluhy přeblaženého otce Františka, jehož milosrdenství vroucně vzýval, potěšen a zcela uzdraven.

132. Malé děvčátko z Gubbia se zmrzačenýma rukama už celý rok nemělo vládu nad žádným údem svého těla. Aby došla milosti uzdravení, dopravila ji její chůva s voskovou figurkou1 ke hrobu přeblaženého otce Františka. Když tam pobývaly osm dní, všem jejím údům se vrátila jejich funkčnost, takže je mohla používat jako dřív.

133. Jiný chlapec z Montenero2 ležel několik dní před dveřmi kostela, kde odpočívalo tělo svatého Františka, neboť nemohl ani chodit, ani sedět, protože měl tělo od pasu dolů úplně ochrnuté. Jednoho dne ho vnesli do kostela, aby se dotkl hrobu přeblaženého otce Františka, a odcházel odtud zcela zdráv. Hoch sám vyprávěl, že zatímco ležel před hrobem slavného světce, objevil se u něho jakýsi mládenec oblečený v hábitu bratří a stál nad hrobem. Měl v rukou hrušky, zavolal ho, a když mu jednu podával, povzbuzoval ho, aby vstal. 4   Chlapec vzal hrušku z jeho ruky a odpověděl mu: „Vidíš, že jsem chromý a nemohu vůbec vstát.“ Nabídnutou hrušku doopravdy snědl a natáhl ruku po druhé, kterou mu onen mládenec nabízel. Když ho mladík znovu povzbuzoval, aby vstal, nemohl vstát, protože se stále ještě cítil nemocný. Ale jakmile vztáhl ruku po hrušce, ten samý mladík, který mu ji dal, uchopil ho za ruku, vyvedl ho ven a zmizel mu z očí. Když si chlapec uvědomil, že je zdráv a neporušený, začal hlasitě volat a všem ukazovat, co se s ním stalo.

134. Ženu z vesničky Coccorano3 přinesli k hrobu slavného otce na nosítkách, protože mimo jazyk nebyla s to používat žádného údu. Za malou chvíli po tom, co dlela u hrobu přesvatého muže, zvedla se zcela zdráva.

Jiný občan z Gubbia přinesl v koši k hrobu svatého otce svého ochrnutého syna a dostal ho zpět úplně zdravého. Byl tak zmrzačený, že měl nohy jakoby přirostlé k hýždím a úplně vysušené.

135. Bartoloměj z města Narni, velmi chudý a nuzný muž, usnul jednou ve stínu ořešníku. Když se probudil, byl tak ochrnutý, že vůbec nemohl chodit. Nemoc se stále horšila, holenní kost a chodidlo mu slábly a úplně seschly. Ani říznutí nožem necítil a také vůči pálení byla noha necitlivá. Ale přesvatý František, pravý milovník chudých a otec všech ubohých, se mu zjevil jedné noci ve snu a přikázal mu, jat soucitem z takového utrpení, aby se šel vykoupat, že ho tam zbaví jeho nemoci. Probudil se a nevěděl, co má dělat. Proto vyprávěl biskupovi města po pořádku celé vidění. Biskup ho povzbudil, aby pospíchal vykonat nařízenou koupel, a požehnal mu. Muž se o berlích vydal na jmenované místo, jak nejlépe mohl. Když tak ztrápeně putoval, vysílen značnou námahou, uslyšel hlas4: „Jdi v pokoji Páně. Já jsem ten, kterému ses svěřil.“ Když se blížil k cíli, sešel z cesty, jelikož byla noc, a znovu uslyšel hlas, který mu řekl, že nejde správnou cestou. 9 Poradil mu také, kudy a jakým směrem má k lázni jít. 10 Když na místo došel a sestoupil do koupele, cítil, jako by se ho jedna ruka dotkla na chodidle a druhá na holení kosti a lehce ji narovnávala. 11 Hned vyšel z koupele zdráv, chválil a velebil všemohoucnost Stvořitele i jeho služebníka, blaženého Františka, který mu dal takovou milost a sílu. 12 Vždyť byl šest let mrzákem a žebrákem a už byl pokročilého věku.

 Další

1 Ve středověku bylo rozšířenou formou zbožnosti přinášet jako jakýsi obětní dar figurku z vosku, z chleba či z kovu o velikosti nebo o váze toho, za něhož se prosilo.

2 Není zřejmé, zda jde o Montenero u Perugie, u Todi nebo u Rieti.

3 Vesnice mezi Gubbiem a Assisi.

4 Srv. Sk 9,4.