XXIII. kapitola

Jak uzdravil v Toscanelle chromého a v Narni ochrnutého

65. Když jednou Boží světec František putoval rozmanitými odlehlými krajinami, aby hlásal Boží království, přišel do města zvaného Toscanella1. Když tam jako obvykle rozséval sémě života, přijal ho s velkou pohostinností jakýsi rytíř toho města, jehož jediný syn byl2 chromý a celkově slabý. Ačkoliv byl podle věku už chlapcem, byl jako kojenec a ještě ležel v kolébce. Když chlapcův otec poznal, že je Boží muž obdařen takovou svatostí, vrhl se mu pokorně k nohám a prosil ho o uzdravení svého syna. František se však měl za nehodného a neužitečného, aby dostal takovou sílu a milost a dlouho se zdráhal. Nakonec však, přemožen jeho vytrvalým naléháním, se nejprve pomodlil, pak vložil na chlapce ruku, požehnal ho a pozdvihl ho3. Ve jménu našeho Pána Ježíše Krista chlapec vstal úplně zdráv a k velké radosti přítomných se začal procházet po domě sem a tam před očima všech.

66. Jednou, když přišel Boží muž František do Narni, kde se zdržel několik dní, jeden muž tohoto města, jménem Petr, ležel na lůžku ochrnutý4. Už pět měsíců měl všechny údy ochrnuty, takže nemohl vstát ani se pohybovat. Zcela ztratil kontrolu nad rukama, nohama i hlavou a vládl jen jazykem a mohl otevřít oči. Když uslyšel, že svatý František přišel do Narni, poslal k biskupovi města posla, aby se pro lásku Boží uvolil poslat k němu služebníka nejvyššího Boha, neboť věřil, že se jeho přítomností a pohledem na něho uzdraví ze své nemoci. A to se také stalo; jakmile blažený František k němu přišel a učinil nad ním od hlavy až k patě znamení kříže, nemoc zcela zmizela a on byl zase zdráv5 jako dřív.

 Další

1 Toscanella se nachází nedaleko Viterba.

2 Srv. Lk 7,12.

3 Srv. Sk 3,7.

4 Srv. Mt 9,2.

5 Srv. Mt 12,13.