X. kapitola

O zvěstování evangelia, hlásání pokoje a o obrácení prvních šesti bratří

23. Od té doby začal s velkým nadšením a s radostí kázat všem pokání, prostým slovem, ale i velkodušností srdce povzbuzoval své posluchače. Jeho slovo bylo jako plápolající oheň, který pronikal do hlubin srdce a naplňoval mysli všech obdivem. Zdál se být úplně jiný než dříve. Zaměřen zcela na nebeské věci, odmítal ohlížet se po pozemských. Podivuhodným řízením kázal nejprve tam, kde se jako chlapec naučil číst a kde byl pak s velikou slávou nejprve pohřben1, takže šťastný začátek byl korunován ještě šťastnějším koncem. Kde se učil, tam i vyučoval, a kde začal, tam i šťastně skončil.

Při každém svém kázání, dříve než shromážděným předložil Boží slovo, vyprošoval všem pokoj slovy: „Ať vás Pán obdaří pokojem! 2 Takto vždycky hlásal s velkou zbožností mužům i ženám a všem, kdo přicházeli a které potkával. A tak mnozí, kdo nenáviděli pokoj i spásu, objali s pomocí Boží celým srdcem pokoj, stali se sami dětmi pokoje a horlivě usilovali o věčnou spásu.

24. Z nich pak zbožně následoval Božího muže jako první jeden zbožný člověk prostého ducha z Assisi3. Pak to byl bratr Bernard, který přijal poselství pokoje a odvážně se vydal za světcem Božím, aby získal nebeské království. Často zval blaženého Otce do svého domu, hostil ho a pozorně sledoval jeho život i chování. Občerstven vůní jeho svatosti, počal bázeň a porodil touhu po spáse. Když ho viděl, jak se celou noc modlí, jak málo spí a jak chválí Boha a slavnou Pannu, jeho Matku, pln obdivu řekl: „Tento člověk je vskutku4 od Boha.“ Pospíchal tedy prodat svůj majetek a výtěžek rozdělil ne svým příbuzným, ale chudým. Tím, že zvolil slávu cesty dokonalosti, naplnil radu svatého evangelia: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi, pak přijď a následuj mne5.“ Když to vykonal, způsobem života i oděvem se přidružil k svatému Františkovi a byl stále s ním, dokud se nerozmnožil počet bratří, a pak byl z příkazu zbožného otce poslán do jiných krajin6. Jeho obrácení se k Bohu bylo příkladem pro ostatní obrácené, aby také oni svůj majetek prodali a rozdali ho chudým. Svatý František se z příchodu a obrácení takového muže zaradoval velkou radostí7, hlavně z toho, že se ukázalo, že se o něho Pán stará, když mu dal potřebného druha a věrného přítele8.

25. Brzy po něm následoval jiný občan z Assisi, který žil chvályhodným způsobem a který to, co svatě začal, zakrátko ještě svatěji dokončil9.

Nedlouho po něm přišel bratr Jiljí, muž prostý, spravedlivý a bohabojný10, který již dlouho žije mezi námi svatě, spravedlivě a zbožně11 a dává nám příklad dokonalé poslušnosti, manuální práce a svatého kontemplativního života12.

K těmto pak přibyl další a konečně i bratr Filip13, který doplnil jejich počet na sedm. Jeho rtů se Pán dotkl žhavým uhlem14, takže o něm mile mluvil a z jeho rtů splývala medově sladká slova. I Písmu svatému rozuměl a uměl je vykládat, i když se tomu neučil15, a tak byl následovníkem těch, které vůdci Židů obviňovali, že jsou neučení a prostí16.

 Další

1 Jde o kostel sv. Jiří, kde se ve farní škole dostalo sv. Františkovi prvního vzdělání a náboženské výuky. Dnes je tento kostel zabudován do baziliky sv. Kláry. Zde byl také sv. František nejprve pohřben, což znamená, že Tomáš z Celana již v době sepsání tohoto životopisu zřejmě viděl započatou stavbu baziliky sv. Františka.

2 Srv. 2 Thes 3,16; ZávFr 23.

3 Žádné další zmínky o tomto muži nemáme. Možná že Tomáš z Celana měl na mysli Františkova přítele z mládí.

4 Srv. Lk 23,47.

5 Mt 19,21.

6 Nejprve spolu s br. Jiljím ke sv. Jakubovi do Kompostely a pak do dalších zemí.

7 Srv. Mt 2,10.

8 Srv. Sir 6,14.

9 Petr Cattani, právník a kanovník od katedrály sv. Rufína. Doprovázel sv. Františka při jeho cestě na Východ a ještě za Františkova života byl generálním vikářem. Zemřel v Porciunkuli roku 1221.

10 Srv. Job 1,8; 2,3.

11 Srv Tit 2,12.

12 Bratr Jiljí vstoupil do Řádu 23. dubna 1208 a o mnoho let přežil sv. Františka. Zemřel pravděpodobně 22. dubna 1262.

13 Podle tradice po bratru Jiljím přišli do Řádu tito bratři: Sabbatino, Morico, Giovanni della Cappella a Filippo Longo, který byl známým vizitátorem sester sv. Kláry (1219-1220; 1228-1246).

14 Srv. Iz 6,6-7.

15 Srv. Jan 7,15.

16 Srv. Sk 4,13.