VI. kapitola

Jak ho jeho matka osvobodila a jak se před biskupem v Assisi svlékl

13. Stalo se, že se jeho otec musel na nějaký čas vzdálit z domu z neodkladných rodinných důvodů a muž Boží zůstal v domě ve sklepě spoután v řetězech. Tehdy jeho matka, která nesouhlasila s tím, co její muž udělal, zůstala s Františkem v domě sama a jemně mu domlouvala. Když však zjistila, že ho od jeho předsevzetí neodvrátí, slitovalo se nad ním její mateřské srdce, rozvázala mu pouta a dovolila mu odejít. František vzdal díky všemohoucímu Bohu a rychle se vrátil na to místo, kde byl předtím. – V pokušeních vyzkoušený, stal se svobodnějším a po prodělaných bojích se jevil ještě radostnější. Nespravedlnosti zocelily jeho ducha, svobodně chodil, kudy chtěl, a pokračoval dál ještě rozhodněji. Mezitím se otec vrátil, a když ho nenalezl, spílal své ženě a tím vršil hřích na hřích. Pak se s hněvem a křikem rozběhl na to místo, aby syna vyhnal z kraje, jestliže se mu nepodaří vrátit ho zpět. Když syn milosti slyšel, že se k němu jeho tělesně smýšlející otec blíží, pevně a radostně mu vyšel vstříc, neboť bázeň Boží je pevnou záštitou, a jasným hlasem mu oznámil, že jeho žalář ani bití nebudou k ničemu. Kromě toho také prohlásil, že pro Kristovo jméno radostně podstoupí všechno zlé.

14. Když tedy otec viděl, že ho z nastoupené cesty neodvrátí, obrátil všechen svůj zájem k získání svých peněz nazpět. Nejprve si Boží muž přál použít je pro chudé a na vydržování zmíněného kostelíka. Protože však peníze nemiloval, nedal se ošálit ani zdáním dobra, a protože nebyl spoután žádnou touhou po nich, nebyl jejich ztrátou ani v nejmenším zneklidněn. Našel tedy peníze pohozené ve výklenku, peníze, kterými pohrdal ze všeho pozemského nejvíce. Když tak nadevše usiloval o nebeské poklady, uklidnil vztek rozhněvaného otce a radost z nálezu ukojila žízeň jeho lakoty. Pak ho otec vlekl před biskupa1 města, aby do jeho rukou slíbil, že se zříká všech vlastnických práv a že vrátí vše, co má. František to nejen neodmítl, ale dokonce s velkou radostí hbitě spěchal, aby vyhověl otcovým požadavkům.

15. Když byl přiveden před biskupa, na nic nečekal, ani chvilku neváhal, nečekal na vybídnutí, a aniž by něco řekl, hned svlékl všechny šaty a vrátil je otci. Dokonce ani kalhoty si nenechal a přede všemi se celý obnažil. Když biskup viděl jeho rozhodnost, udiven jeho horlivostí a vytrvalostí, ihned se postavil, schoval ho ve svém náručí a zahalil ho pláštěm, do něhož byl oděn. Jasně poznal, že toto je Boží záměr a že skutek Božího muže, který na vlastní oči viděl, skrývá v sobě tajemství. Proto se od té chvíle stal jeho ochráncem, povzbuzoval, podporoval a zahrnoval ho vřelou láskou. Tak nahý bojuje s nahým2, všeho světského3 se zříká a myslí jen na Boží spravedlnost. Od této chvíle se snaží sama sebe nemít za nic a zbavit se každé starosti o svůj život, aby jako chudý mohl chodit pokojně po cestě nástrah a zatím ho jen přepážka těla oddělovala od patření na Boha.

 Další

1 Šlo o biskupa Kvida, který byl biskupem Assisi v letech 1204-1228.

2 Míněn ďábel, jemuž ve skutečnosti nic nepatří, ačkoliv bývá nazýván pánem tohoto světa.

3 Srv. 1 Kor 7,33.