IV. kapitola

Jak František všecko prodal a pohrdl majetkem

8. Tak blažený služebník Nejvyššího, posílený a naplněný Duchem svatým, když přišel čas, poslechl hnutí svého blaženého srdce a pošlapal pozemské statky, aby získal nejvyšší dobra. A také již nemohl déle váhat, protože smrtelná nemoc1 se všude rychle šířila a mnohé lidi už postihovala tak, že kdyby se lékař jen o trošku opozdil, zkrátil by se lidem dech a přišli by o život. Proto vstal, přežehnal se znamením svatého kříže, osedlal koně, nasedl na něho, vzal s sebou šarlatovou látku na prodej a cválal do města zvaného Foligno. Zde jako obvykle prodal vše, co s sebou přivezl, tentokrát dokonce i koně, na kterém přijel, a jako šťastný obchodník, že vše prodal za dobrou cenu, se vracel domů, a přitom, osvobozený od jakékoli zátěže, přemýšlel se zbožnou myslí, jak se získanými penězi naložit. Téměř celý podivuhodně změněný působením Božím, pociťuje jako břímě držet byť jen hodinu u sebe ony peníze a celý svůj výdělek považuje za písek a snaží se ho rychle zbavit. Když se přiblížil k městu Assisi, uviděl u cesty kostelík, postavený velmi dávno ke cti sv. Damiána, který byl takřka na spadnutí pro své stáří.

9. Když k němu jako nový Kristův voják2 přijel, byl pohnut k soucitu takovou ubohostí a s velkou bázní vstoupil dovnitř. Nalezl v něm chudého kněze a s hlubokou vírou mu políbil posvěcené ruce, nabídl mu to, co nesl, a po pořádku mu vyprávěl o svém rozhodnutí. Kněz žasl nad obdivuhodným a tak neuvěřitelně rychlým obrácením a ani nechtěl věřit tomu, co slyšel. A protože to považoval za žert, nabízené peníze nechtěl přijmout. Vždyť ho viděl, jak se říká, ještě včera žít mezi příbuznými a známými3 na vysoké noze a svou pošetilost vystavovat na odiv4 víc než ostatní. František však vytrvale naléhal a snažil se dodat svým slovům hodnověrnosti, naléhavě prosil kněze, aby mu kvůli Pánu dovolil u sebe bydlit. Kněz mu nakonec dovolil tam bydlet, ale peníze, ze strachu před rodiči, nepřijal, načež pravý opovrhovatel penězi je hodil do jakéhosi okenního výklenku a nestaral se o ně víc než o prach. Chtěl totiž získat moudrost, která je lepší než zlato, a osvojit si prozíravost, která je cennější než stříbro5.

Další 

1 Míněn mravní úpadek té doby.

2 Srv. 2 Tim 2,3.

3 Srv. Lk 2,44.

4 Srv. Př 14,29.

5 Srv. Př 16,16.