II. kapitola

Jak se Bůh dotkl jeho srdce nemocí a nočním zjevením

3. Zatímco se onen muž s mladistvým zápalem vrhal do víru hříchů a zatímco ho nebezpečný věk pokoušel, aby se vyžíval v mladistvých vášních, které, jitřen jedem starého hada, nedokázal zkrotit, náhle přišla Boží pomsta, či spíše na něm spočinulo Boží požehnání; aby obrátilo pomýlení jeho smyslů, vneslo do jeho duše strach a do těla nemoc, podle slov proroka: Proto zahradím tvou cestu hložím. Postavím před ni zeď1. A tak byl dlouho sužován nemocí, jak si obyčejně zasluhuje lidská tvrdošíjnost, které se lze sotva zbavit jinak než utrpením. A pak začal ve svém srdci smýšlet2 jinak. Když se trochu zotavil, pokoušel se chodit s holí po domě sem a tam, aby se uzdravil ještě rychleji. Jednoho dne vyšel ven a zvědavě se rozhlížel po okolní krajině. Ale ani krása polí, ani půvab vinohradů, ani nic jiného krásného na pohled ho vůbec netěšilo. Jen se podivoval nad nastalou změnou a ty, kdo milují uvedené věci, pokládal za hlupáky.

4. Od toho dne začal pociťovat svou nepatrnost a pohrdal tím, co dříve obdivoval a co miloval. Ne však úplně a opravdově, protože se ještě zcela neoprostil od pout marnosti3 a jho otroctví zvrácenosti ze šíje ještě nesetřásl4. Neboť je velmi těžké opustit své zvyky a nesnadno se vytrhává to, co jednou bylo do duše zaseto. I po dlouhé pomlce se duše vrací do starých kolejí a stálé neřesti se obvykle stávají druhou přirozeností.

Proto se František ještě pokouší uniknout Boží ruce a brzy zapomíná na otcovská napomenutí. Znovu se na něj usmívá štěstí a on se opět stará o světské věci5 a nedbá na Boží úradky6 a od světské slávy a prázdných skutků si slibuje velké věci. Neboť jeden šlechtic města Assisi se připravuje na velkou vojenskou akci a hnán větrem marné slávy7, chce táhnout do Apulie8, aby tam získal majetek či slávu. Jakmile se to František dovídá, protože je lehkovážný a velmi odvážný, chce jet s ním. Šlechtici sice není roven původem, ale předčí ho velkorysostí. Neoplývá sice statky, přesto je rozhazovačnější.

5. Jednou v noci, když měl plnou hlavu toho, jak svůj plán uskuteční, a když nadšený svým přáním netrpělivě dychtil vydat se na cestu, navštívil ho ten, který ho už jednou udeřil holí spravedlnosti a v nočním vidění jej naplnil sladkostí své milosti. Protože František dychtil po slávě, vrchol slávy ho přitahoval a povznášel. Zdálo se mu, že je celý jeho dům plný zbraní, tedy sedel, štítů, kopí a další výstroje. S tichým obdivem se z toho velmi radoval a přemýšlel o tom, co to znamená. Vždyť nebyl zvyklý vídat ve svém domě tolik zbraní, ale spíše balíky sukna na prodej. A jak tak nemálo žasl nad touto neobvyklou událostí, dostal odpověď, že všechny tyto zbraně budou pro něho a pro jeho vojáky. Když se ráno probudil, s radostí vstal a považoval vidění za předzvěst velkého úspěchu a nepochyboval o tom, že jeho tažení do Apulie bude úspěšné. Nevěděl totiž, co mluví9. Úkol, který dostával z nebe, dosud velmi špatně chápal. 7 Přece však mohl poznat, že jeho výklad vidění není správný. I když mělo hodně společného s válečnými činy, nedokázal z něho mít takovou radost jako obvykle. Musel se nutit, aby uskutečnil, co si usmyslel, a vydal se na vytouženou cestu. – Vždyť je krásné, že hned na počátku stojí zmínka o zbraních, a je velmi vhodné, že dostává mnoho zbraní ten, kdo má bojovat proti silnému ozbrojenci, aby jako druhý David ve jménu Pána, Boha zástupů10, vysvobodil Izraele od pohany dávných nepřátel.

 Další

1 Oz 2,6.

2 Srv. Lk 12,17.

3 Srv. Iz 5,18.

4 Srv. Gn 27,40.

5 Srv. 1 Kor 7,34.

6 Srv. Mdr 9,13.

7 Srv. Gal 5,26.

8 U Apulie bojoval Gualtieri di Brienne v čele vojsk Inocence III. proti Markvartovi, který chtěl odebrat z papežova opatrovnictví mladého Fridricha II. Jméno uvedeného šlechtice z města Assisi není známo.

9 Srv. Mk 9,6.

10 Srv. 1 Sam 17,45.